S nadcházejícími teplými dny se vždy rapidně zvedá spotřeba piva. Pivo spolehlivě zažene žízeň, pomůže s trávením, ale také skvěle dochutí různé pokrmy v kuchyni. Je to nápoj s relativně nízkým obsahem alkoholu a velkým množstvím vody, takže dobře zavodní. Obsahuje spoustu minerálů jako draslík a sodík, vitamínů, např. thiamin, kyselina listová, nebo antioxidantů a látek podporujících produkci žluči, čímž podporují trávení.
Obsah alkoholu:
Nealkoholické do 0,5%
8° do 2%
10° 3 – 4%
12° 4 a více%
Rozdělení piva do základních skupin:
Světlé
Polotmavé
Tmavé
Řezané
Rozdělení piva podle druhu kvašení:
Svrchně kvašené pivo - kvasí při teplotě 15-20°C pomocí kvasinek Saccharomyces cerevisiae (např. Ale, pšeničné pivo, Stout..)
Spodně kvašené pivo – kvasí při teplotě 8-14°C pomocí kvasinek Pilsner, Bock atd. ( např. piva bavorského typu)
Spontánně kvašené pivo – kvasí vzduchem a tím, co zbylo v sudu po předchozí várce (např. Lambik, Kriek atd.)
Staré rozdělení piva na výčepní ( 10°), ležáky (11-12°) a speciální piva (12° a více) se již nepoužívá.
Značení piva:
Název druhu a skupiny (např. ležák)
Obsah alkoholu v % ( např. 5%)
Barva piva (např. světlé)
Pivo v kuchyni
Pivo je výborné také jako surovina do kuchyně. Můžete ho použít při přípravě předkrmů, polévek hlavních jídel i dezertů. Vhodné je především svrchně kvašené pivo, tmavé silné pivo je vhodné tam, kde se běžně používá víno, ochucené pivo je vhodné např. do dezertů. Základem je pivní polévka, kterou u nás vařila již Magdalena Dobromila Rettigová. Je známá ve více zemích, např. francouzská soupe á la biére nebo anglický caudle. Vhodné je také na dušení masa nebo nakládání.
Proč vařit s pivem:
1, výborně doplňuje chuť masa
2, zvýrazňuje chuť pokrmu
3, maso je křehčí, (používá se např. k nakládání zvěřiny)
3, dodává plnost krémovým a sýrovým jídlům
4, po přidání k obalovací směsi pokrm absorbuje méně tuku
5, díky kvasnicím je vhodné také na pečení, (těsto je jemnější a má křehčí kůrku)
6, urychluje kynutí těsta